Jak poznat Španěla od Latinoameričana?

29. leden 2017 | 08.58 |

Nejlíp podle přízvuku. Mám pro Vás 8 triků, díky kterým ode dneška už vždycky poznáte, kdo je odkud. 

piramide del sol vs. la alhambra ?

V čem přesně se latinskoamerická španělština liší od té evropské? Na úvod si dopřejme malé, ale nezbytné vysvětlení o fungování jazyků obecně.

Prvním důležitým jevem, o kterém musíte vědět, je, že není možné udržet na velkém území jeden jazyk jednotný. I když lidé používají jeden a týž jazyk, tím, že se různí mluvčí tohoto jazyka pohybují v každý jiném prostředí, mluví o jiných věcech, mají na určitá témata jiný pohled a potřebují vyjadřovat odlišné myšlenky, se jazyk vždycky zákonitě rozrůzňuje - vznikají nová slova, postupně se odlišuje výslovnost, některé gramatické jevy jsou postupně čím dál frekventovanější a jiné naopak zanikají.

Proti této rozrůzňovací tendenci pracuje jeden faktor: když se dva mluvčí jednoho jazyka setkají a hovoří spolu, mají tendenci jeden od druhého určité vyjadřování kopírovat, a tím se jazyk zase částečně sjednocuje. V současné době je takovýmto silným sjednocujícím prvkem globalizace zprostředkovaná médii - tím, že jsou spolu geograficky vzdálení mluvčí jednoho jazyka více v kontaktu, jejich verze jazyka jsou si podobnější, než kdyby spolu skrze internet, sociální sítě, televizní vysílání a rádio v kontaktu nebyli.

Fakt, že jeden jazyk používaný na velkém území se rozrůzňuje, má za následek, že je dnes britská angličtina poněkud odlišná od té ze Spojených Států, stejně tak je španělština evropská odlišná od té argentinské a ta zase od té mexické. Když se sejde Brit s Američanem a Španěl s Mexičanem, v klidu se dorozumí; možná si budou muset občas nějaké slovo vysvětlit, nebude to ale jejich komunikaci na překážku. U některých jazyků ale rozrůznění dospělo do takového stádia, že už se mluvčí téhož jazyka spolu nedorozumí (např. člověk mluvící egyptskou arabštinou se nedomluví s člověkem mluvícím iráckou angličtinou, stejně tak obyvatelé z východní Číny mají vážné problémy s porozuměním spoluobčanům ze západní Číny). 

Toto rozrůzňování funguje nejen na opravdu velkých územích, ale i na relativně malé ploše. Člověk z Prahy mluví jinak než někdo, kdo se narodil kousek od Brna, a ten zase jinak než osoba, která bydlí na ostravsku, tak se liší i španěština rodilých mluvčích různých regionů. Rozrůzňování se zpravidla týká především výslovnosti a slovní zásoby, ostatní složky jazyka (např. gramatické struktury) bývají zasaženy v menší míře.

Pojďme si to tedy shrnout: jeden jazyk se v rámci svého geografického rozšíření zákonitě rozrůzňuje, a to hlavně co se týče výslovnosti a slovní zásoby; do jaké míry toto rozrůzňování dospěje je otázka toho, zda existují nějaké faktory, které budou jazyk naopak sjednocovat. Ke sjednocování přispívá jednak častý kontakt mluvčích z jednoho regionu s mluvčími z jiného regionu a tedy i globalizace a snadný přístup ke sdělovacím prostředkům, jednak regulace vývoje jazyka prostřednictvím normativních institucí, které jazyk sledují a určují, co je spisovné a co nikoli (v Česku např. Ústav pro jazyk český, ve španělském prostředí Real Academia Española a jí podobné akademie v jednotlivých španělsky mluvících státech). 

Španělština mezi jazyky není výjimkou: i jí se mluví na velké ploše, a proto se všelijak rozrůzňuje. Díky vřelé spolupráci jednotlivých národních akademií se ji však na to, na jaké obrovské rozloze a v jakém počtu mluvčích je používána, daří udržet podivuhodně jednotnou: jednotliví mluvčí z různých koutů světa se mezi sebou (na rozdíl od arabsky a čínsky mluvících) bez větších problémů dorozumí.

Jenotlivých přízvuků je ve španělštině nepočítaně: mluvčí můžeme kategorizovat nejen podle zemí (kolumbijská španělština, ekvádorská španělština, peruánská španělština atd.), ale i podle mnohem menších regionů v jednotlivých zemích - například člověk žijící v kolumbijských Andách bude mluvit jinak než Kolumbijec pocházející z pobřežní oblasti. Nicméně to úplně základní dělení, které odlišuje ty nejdramatičtější rozdíly, počítá se dvěma variantami: odlišuje španělštinu evropskou a latinskoamerickou. 

V Česku se ve školách a kurzech vyučuje zpravidla evropská španělština, latinskoamerická varianta je velkou výjimkou. Stejně tak drtivá většina učebnic, které jsou na českém trhu k dostání, studenty seznamuje s evropskou variantou španělštiny. Kdoví, proč to tak je: Španělsko je sice blíž, latinskoamerických mluvčích je však nepoměrně více. Ať už je však důvod jakýkoli, podstatné je, že se, jak už jsem zmiňovala, kdekoli v hispánském světě domluvíte jakoukoli variantou španělštiny. Maximálně si budete muset vyjasnit význam několika slov, i přesto si však bez problémů porozumíte.

Už jsem řekla, že španělština se liší nejen mezi Evropou a Amerikou a mezi jednotlivými zeměmi (např. v Chile je o něco jiná než v Argentině), ale také mezi jednotlivými regiony (třeba madridská španělština zní jinak než ta z kanárských ostrovů); ovšem popsat všechny rozdíly mezi jednotlivými regionálními variantami a dialekty by vydalo na celou knihu, proto se dnes zaměříme pouze to základní, evropsko-americké rozdělení.

peruanos

Jak tedy spolehlivě rozeznáte Španěly od Latinoameričanů? Díky těmto osmi detailům.

1) Dávejte pozor, jak vyslovují c a z. Všichni latinoameričané do jednoho vyslovují písmena c, z a s úplně stejně - jako [s]. Španělé naproti tomu vyslovují c a z jinak než s, říkají ho takovým lehce šišlavým způsobem. Poslechněte si to ve slově parecer a budete vědět, o čem mluvím. 

2) Poslouchejte, jak vyslovují y a ll. U Španělů bude y vždy vyslovováno jako [j] a ll jako [j] nebo [ll´]. Pokud narazíte na někoho, kdo y a ll vyslovuje jako [š] nebo [ž], je to zaručeně Argentinec, Uruguayec nebo Paraguayec.

3) Používají vosotros, Ustedes nebo vos? V evropské Španělštině se běžně používá zájmeno vosotros (a s ním spojený tvar slovesa), tj. vy (tykání skupině lidí). V Latinskoamerické španělštině nikoli, tam i pro skupinu lidí, kterým tykáte, používáte zájmeno Ustedes, stejně jako pro ty, kterým vykáte; vosotros v Latinské Americe nikdy neuslyšíte. Naopak tam můžete v některých regionech zaregistrovat namísto zájmena zájmeno vos, v takovém případě nejspíš opět máte co do činění s člověkem z Argentiny, Paraguaye či Uruguaye.

4) Jak moc lidem tykají? Španělé tykají skoro každému s výjimkou prezidenta, když to řeknu s trochou nadsázky :-D. Latinoameričané to mají trochu jinak, lidem vykají podstatně více než Španělé (ale méně než Češi).

5) Pretérito perfecto compuesto a Indefinido neboli he hecho vs. hice. Španělé používají čas nazývaný pretérito perfecto compuesto mnohem častěji než Latinoameričané, ti si více libují v indefinidu. Tedy pokud uslyšíte větu He comido pan con queso., je pravděpodobné, že právě promluvil Španěl; pokud ale uslyšíte Comí pan con queso., bude to spíše člověk z Latinské Ameriky.

6) Coger nebo tomar? Sloveso coger neboli uchopit, chytnout, vzít, nastoupit je ve Španělsku neskutečně rozšířené a používá se skoro pořád. V Latinské Americe se v některých regionech používá opravdu málo a v jiných pro jistotu vůbec, protože pro velkou část Latinoameričanů se jedná o sprosté slovo. Místo slova coger tedy mnohem více používají tomar.

7) Jak oslovují druhé a jak nadávají? Jednotlivé varianty španělštiny se liší také frekvencí různých oslovení a nadávek. Ve Španělsku často uslyšíte oslovení tío (=kámo), v Latinské Americe vůbec. Nadávky jako joder, cabrón a coño jsou také typické pro Španělsko, v Latinské Americe uslyšíte spíš výraz puta madre. Ve Španělsku se můžete dozvědět, že jste gilipollas, v Argentině Vám řeknou boludo. Některé národy také nadávají víc a jiné míň - třeba Peruánci jsou velmi zdvořilí, naproti tomu v již zmíněné Argentině jsou mnohé nadávky společensky přijatelné.

8) Jak označují předměty denní potřeby? V tomto bodě je paleta slov, která na mluvčího prozradí region, ze kterého pochází, téměř nekonečná a uvést vyčerpávající výčet lišících se slov je zhola nemožné. Uvedu ale pro ilustraci pár nejčastějších slov. Vlevo bude vždy výraz typický pro Španělsko, vlevo pro Latinskou Ameriku nebo některé její regiony:

  • brambory: patatas - papas
  • džus: zumo - jugo
  • tričko: camiseta - polo
  • bunda: chaqueta - casaca, campera
  • svetr: jersey - chompa
  • ponožky: calcetines - medias
  • sukně: falda - pollera
  • vízum: visado - visa
  • prachy: pasta - plata
  • hřiště: campo - cancha
  • prase: cerdo - chancho
  • morče: cobayo - cuy

Pokud Vás téma rozličných variant španělštiny zajímá, rozhodně prozkoumejte online dostupný, podrobně zpracovaný Catálogo de voces hispánicas. Také můžete absolvovat velmi zajímavý kvíz, díky kterému zjistíte, zda dokážete určit, z jaké země mluvčí pochází. Nádherné slovní hříčky s rozmanitostí španělštiny najdete i v této vtipné písničce (obsahuje titulky ve španělštině):

Na konec dnešního příspěvku pro Vás mám ještě hádanku: poznáte památky, které jsou na úvodní dvojici fotografií? Co jsou zač? Napište mi svůj tip do komentářů. A pokud se Vám článek líbil, nezapomeňte jej oznámkovat a sdílet se svými přáteli, ať z něj mají užitek i oni!

- - -


Zdroj: http://klarasolarova.pise.cz/86-o-ucitelich-4-6-prestizni-a-pohodove-povolani.html

Kam dál?

→ Přidejte se k této dobrodružné "plavbě".

→ Zjistěte, jak prestižní je být učitelem.

→ Podívejte se, proč rodilý mluvčí nemusí vždy být dobrým lektorem.

→ Odhalte tajemství mýty opředeného kmene Tarahumarů. Vydejte se za nimi na cestu do Mexika.

→ ...a stavte se sem zase v úterý, budu pro Vás mít nachystaný zbrusu nový článek :-)
Zdroj: http://klarasolarova.pise.cz/86-o-ucitelich-4-6-prestizni-a-pohodove-povolani.html

Zdroje:

autoři fotografií:

první - Michael Miller 

druhá - Sharon Mollerus 

třetí - Thomas Quine

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře