Tajemství splněných předsevzetí

30. prosinec 2016 | 15.53 |

Chcete už konečně umět španělsky, anglicky, francouzsky? Mám pro Vás průvodce pro stanovení Vašeho novoročního předsevzetí, ať už se týká studia cizích jazyků nebo čehokoli jiného. A tentokrát jej splníte.

 .

prskavka

Člověk by řekl, že vymyslet si novoročního předsevzetí není žádná věda. Prostě si řeknu, co chci za rok zvládnout, a hotovo. Ve skutečnosti to ale tak prosté není: musíte totiž vědět, jaké podmínky musí správně stanovené předsevzetí splňovat. Ty nejsou kdovíjak složité, je ale nutné o nich vědět, protože jsou pro Váš úspěch zcela klíčové.

Právě neznalost pěti základních vlastností, které každé dobré předsevzetí musí mít, je důvodem, že lidé tak často v plnění toho, co si umínili, selhávají, svá předsevzetí po pár dnech opouštějí a končí frustrovaní a zklamaní sami ze sebe a z toho, že to opět nezvládli. 

Pokud tedy chcete do Nového roku vykročit s úsměvem a už za pár měsíců se těšit ze svých pokroků, pojďte společně se mnou odhalit tajemství splněných předsevzetí!

 .

prskavka 2 vetsi

 .

Jak už jsem naznačila, tajemstvím správného předsevzetí je pět vlastností, které každé dobře stanovené předsevzetí má. Pojďme si je prozradit.

 .

Je realistické. Absolutně i relativně.

Cíl, kterého chcete během nadcházejícího roku dosáhnout, musí být reálně dosažitelný. A to jak pro lidskou bytost obecně (tj. dosažitelný v absolutné rovině) tak konkrétně pro Vás ve Vaší situaci (tj. dosažitelný v relativní rovině).

Dám Vám příklad: dejme tomu, že byste si usmysleli, že během prvních tří měsíců nového roku dostanete svoji angličtinu z nuly na nejvyšší možnou úroveň, která je srovnatelná se vzdělaným rodilým mluvčím a která se mezinárodně označuje jako úroveň C2. (Úroveň znalostI cizího jazyka se dle Evropského referenčního rámce označuje touto škálou, úrovně jsou seřazeny od nejnižší po nejvyšší: úplný začátečník, A1, A2, B1, B2, C1, C2). To je pro běžné smrtelníky zpravidla nemožné, pokud se tedy nejedná o velmi nadané génie a/nebo trénované polygloty s velkým množstvím volného času využitelného pro extrémně intenzivní studium.

Tedy předsevzetí dostat se za tři měsíce na úroveň C2 je nerealistické, a to absolutně. 

Naproti tomu pokud byste si usmysleli, že se během prvních tří měsíců nového roku dostanete z úrovně úplného začátečníka na úroveň A2, máte absolutně vzato realistické předsevzetí, které však pro Vás, tedy relativně, splnitelné být nemusí. Pro průměrně inteligentní lidskou bytost je úroveň A2 během tří měsíců klidně dosažitelná, předpokladem je však určitý objem kvalitního času stráveného studiem. Pokud ve Vašem případě máte na angličtinu vyhrazených právě deset minut volného času denně, pak jí za tři měsíce (bereme-li jeden měsíc jako třicetidenní období) dohromady věnujete přesně 900 minut, což je v přepočtu 15 hodin studia, a za 15 hodin se na tuto úroveň stoprocentně nedostanete. Ačkoli tedy předsevzetí pro jiného člověka v jiné situaci splnitelné je a je tedy, jak už jsem říkala, v absolutní rovině realistické, v relativní rovině, ve Vašem konkrétním případě, rozhodně splnitelné není. 

Prvním krokem při stanovování Vašeho předsevzetí je tedy otázka:

Je toto předsevzetí absolutně i relativně splnitelné?

 .

Má měřitelný výsledek...

Když jsme si v posledním týdnu výuky v tomto kalendářním roce se studenty povídali o vánočních a novoročních tradicích, udělala jsem si mezi studenty takový menší průzkum a zeptala se jich, zda už mají vymyšleno nějaké novoroční předsevzetí. Někteří už nějaké připraveno měli, ostatní se na něj teprve chystali, poměrně často však padaly odpovědi typu "Konečně se do angličtiny pořádně pustím." a "Začnu se doopravdy učit." 

Tady se nachází druhý kámen úrazu. Jestliže Vaše předsevzetí zní zhruba takto: "Konečně se začnu pořádně učit anglicky.", jak poznáte, že jste jej splnili? Co přesně znamená pořádně se učit? No, těžko říct. V důsledku je pak také těžké říct, zda jste předsevzetí splnili, nebo ne. Většinou pak pod vlivem vnímání, že jste pro jeho splnění přeci mohli vyvinout ještě o kapičku snahy víc (což lze říci úplně vždy), usoudíte, že jste jej nesplnili a zklamání je na světě.

Vaše předsevzetí tedy musí mít měřitelný, jasně definovaný cíl, díky kterému dokážete snadno a objektivně určit, zda jste jej splnili, nebo ne. Předsevzetí typu "Budu se víc učit.", "Zlepším si francouzštinu.", "Letos se do toho fakt obuju." a jim podobné objektivně měřitelný cíl neobsahují (Co to je "víc"? Jak moc a v čem přesně se má Vaše francouzština zlepšit? Jak zhodnotíte, zda jste se do toho fakt obuli?).

Naproti tomu předsevzetí jako "Zapíšu se do celoročního kurzu italštiny a úspěšně jej absolvuji.", "Získám certifikát DELE úrovně B1." nebo "Přečtu si knihu XY v originále." stanovují zcela konkrétní a hodnotitelnou metu. Jakmile budete mít v ruce osvědčení o úspěšném absolvování kurzu, certifikát zvolené úrovně a přečtenou knihu, máte hotovo.

Druhým krokem při stanovování Vašeho předsevzetí je tedy otázka:

Jak přesně poznám, že jsem předsevzetí splnil?

.

...a konkrétní plán.

Stanovit si cíl a vůbec si nepromyslet, jak se k němu dostanete, je naprosto k ničemu. Pokud víte, že něco chcete, a jste ochotní za tím jít a něco pro to udělat, ale přitom si nenajdete čas na to, abyste si rozplánovali, jak přesně toho dosáhnete, pak pravděpodobně nedojdete vůbec nikam. Správné předsevzetí tedy má nejen cíl, ale také konkrétní plán.

Dejme tomu, že chcete získat zmíněný certifikát DELE B1. Na úrovni B1 už plus mínus jste, jen ještě se zkouškami pro získání tohoto certifikátu nemáte žádné zkušenosti ani nevíte, z čeho přesně se skládají. Jaké kroky tedy podniknete, abyste certifikát získali? A jaké termíny si pro jednotlivé kroky stanovíte?

Váš plán by mohl vypadat nějak takto:

  • V lednu si každý den vyhradím 15 minut na vypracovávání cvičení v učebnici se vzorovými testy. Za měsíc tedy zvládnu projít všechny testy, které jsou v učebnici zahrnuty.
  • Na začátku února se zapíšu do přípravného kurzu pro zájemce o tento certifikát a úspěšně jej absolvuji.
  • Nejpozději do 1. dubna se přihlásím na květnový termín zkoušky DELE B1.
  • V květnu se zkoušky zúčastním.

Podobným způsobem lze naplánovat postup k jakémukoli cíli, který si stanovíte. Pro začátek Vám bude stačit stručnější plán, který budete postupem času zpřesňovat (např. bod ohledně přihlašování na květnový termín zkoušky posléze rozdělíte na dílčí kroky: stáhnout, vyplnit, naskenovat a odeslat přihlášku; uhradit registrační poplatek; ověřit, že byla moje přihláška i platba úspěšně zaregistrována; vytisknout si registrační list). 

Třetím krokem při stanovování Vašeho předsevzetí je tedy tvorba konkrétního plánu:

Co konkrétně budu dělat a kdy přesně to udělám?

.

Není megalomanské. 

Pointou předsevzetí není zkoumat Vaše limity, nýbrž uvést do Vašeho života jednu pozitivní změnu. Nesnažte se tedy přemýšlet, co maximálně jste schopní zvládnout, a rozhodně si pak toto maximum nestanovujte jako Váš nový standard. Například pokud věříte, že když si trochu máknete, dokážete přečíst jednu knihu o 150-200 stranách v originále týdně, stanovte si jako předsevzetí jednu knihu měsíčně. Pravda je totiž taková, že jet na plný plyn celý dlouhý rok s největší pravděpodobností nezvládnete. Nemusí to být Vaší slabou vůlí, mohou Vám do toho vstoupit neovlivnitelné okolnosti a (částečné) nedodržení předsevzetí nebude Vaše vina, důsledkem ale stejně bude zklamání a pocit, že jste neschopní.

Namísto maximálních cílů si své předsevzetí zvolte na úrovni minimálního prahu. Já to udělala, když jsem si potřebovala přečíst jednu hodně rozsáhlou knihu. Číst jsem ji chtěla, ale pořád jsem to nějak odkládala s tím, že mám zrovna na práci něco důležitějšího a tak jsem ji nikdy ani neotevřela.

Pak jsem se ale rozhodla, že si každý večer před spaním z knihy přečtu jednu jedinou větu. I kdybych byla kdovíjak unavená, otevřu ji a přečtu si tu jednu větu. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že toto je opravdové minimum, míň už toho po sobě chtít nelze. Také je to zcela splnitelné ve všech případech: i když člověk padá únavou, jednu větu vždycky zvládne.

Víte, jak to dopadlo? Knihu jsem po pár měsících úspěšně dočetla a ani to nebolelo :-D. Nejtěžší na tom většinou bylo odhodlat se a knihu vůbec otevřít. Když už jsem ji jednou otevřela, obvykle mě příběh chytil, začetla jsem se a pokračovat už bylo velmi snadné, často jsem přečetla i několik stran najednou; u té jedné jediné věty jsem zůstala jen jedinkrát. 

Stanovení minimálního prahu má několik výhod:

  • K předsevzetí máte emocionálně mnohem menší odpor. Přečíst pět stran knihy každý den zní jako zátěž, ke které se budete pokaždé jen těžko odhodlávat a vždy budete mít po ruce tisíc výmluv, proč to nechat na Yindy. Ale přečíst jednu jedinou větu? Easy peasy!
  • Pravděpodobnost, že předsevzetí opravdu dodržíte, je mnohem vyšší, než když na to půjdete megalomansky. Jaká je pravděpodobnost, že půjdete pětkrát týdně na hodinu běhat? A jaká je pravděpodobnost, že půjdete pětkrát týdně běhat na pět minut?
  • Úspěšné dodržování předsevzetí Vás bude motivovat a také ve Vás budovat pozitivní návyk (o důležitosti návyku jsem psala už před časem v tomto článku).
  • Většinou se to protáhne a zvládnete toho víc, než jste si předsevzali. Nejtěžší je se odhodlat. Jakmile se jednou rozhodnete, že se do činnosti pustíte, už to půjde samo. (Vzpomeňte si, kolikrát jsem si opravdu přečetla jen jednu jedinou větu.) Slovy klasika, rychle do toho, půl je hotovo.

Čtvrtým krokem při stanovování Vašeho předsevzetí je tedy otázka:

Jak vypadá minimalistická verze jednotlivých kroků, které hodlám podniknout?

 .

Je jen jedno.

Správné předsevzetí je samotář. Pokud to se změnou, které chcete dosáhnout, myslíte vážně, zaměřte se jen na ni a nesnažte se změnit patnáct věcí najednou. Vyberte si jednu jedinou velkou věc, ke které v následujícím období napřete všechny síly. Chtít zároveň získat certifikát z angličtiny, začít pravidelně běhat, napsat knihu, zhubnout deset kilo, zlepšit rodinné vztahy, přečíst kompletní dílo Shakespeara a vycestovat na tříměsíční stáž do Argentiny je nadlidský úkol. Nesnažte se tedy soustředit naráz na vše; když míříte na více zajíců, obvykle netrefíte ani jednoho.

V jednu chvíli se zabývejte vždy jen jedním velkým předsevzetím majícím za cíl trvalou změnu ve Vašem životě nebo realizaci rozsáhlého projektu. (Drobných jednorázových předsevzetí, které nevyžadují velkou námahu, tj. věci typu "konečně odnesu ten kabát do čistírny", může být víc.)  A máte-li přece jen nutkání měnit více zásadních věcí najednou, nedávejte si předsevzetí na celý rok, ale rozparcelujte daný rok na kratší období a dejte si předsevzetí pro každé čtvrtletí anebo pro každý měsíc, ovšem v daném období vždy pouze jedno; jednotlivá předsevzetí tak budete implementovat postupně, další vždy teprve ve chvíli, kdy jste se s tím předchozím už zcela sžili a jeho dodržování je pro Vás každodenní rutinou, která už pro Vás nepředstavuje žádnou námahu navíc.

Pátým krokem při stanovování Vašeho předsevzetí je tedy zásada:

Žádné druhé, třetí a čtvrté předsevzetí si stanovovat nebudu, jedno stačí.

 .

Jaké předsevzetí máte na nadcházející rok v plánu? A jak se Vám podařilo to loňské? Napište mi o tom do komentářů!

 .

- - -

Kam dál?

→ Prodlužte si sváteční vánoční atmosféru těmito krásnými koledami. Vsadím se, že jste je ještě nikdy neslyšeli!

→ Zjistěte, jak Vánoce slaví jiné národy. Věděli jste například, že Španělé mají vánoční prázdniny až do šestého ledna včetně?

Vyberte si knížku, kterou si ve zbývajících dnech volna přečtete.

→ Připravte si něco dobrého k odpolední kávě.

→ ... nezapomeňte se sem stavit opět v úterý, čekám na Vás s novým článkem! :-)

Zdroje:

autorkou obou fotografií je Joanna M. Foto

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Tajemství splněných předsevzetí wolfgirl 30. 12. 2016 - 16:39
RE(2x): Tajemství splněných předsevzetí klarasolarova 30. 12. 2016 - 16:49